Rozhovor pro Parlamentnílisty.cz
„Jak mám na debatě v Brně vysvětlit, že při zohlednění výdělků stojí metr čtvereční v moravské metropoli dvakrát víc než v New Yorku?“ ptá se europoslankyně a předsedkyně KSČM Kateřina Konečná a mluví i o třetinové mzdě ve srovnání s Německem, kam navíc Češi jezdí pro levnější zboží. Rozebrala „daň z extrémních zisků“ a jasný vzkaz poslala miliardáři Křetínskému. Nechybí „svetry madam Pekarové“, ani původní návrh Marka Bendy ohledně snížení daní z loterií. Vysvětlila i rizika související s dodáváním zbraní na Ukrajinu.
Paní poslankyně, všiml jsem si, že jezdíte po ČR a scházíte se na různých besedách s lidmi. Co vám tam říkají? Co je podle nich potřeba v tuto chvíli nejvíc řešit, z čeho mají radost, z čeho naopak třeba obavy?
Samozřejmě, že aktuálně je nejčastějším tématem k diskusi oblast cen energií a otázka míru. Dlouhodobě ale slýchávám, jak je možné, že jsou u nás obecně velmi vysoké náklady na bydlení. Jak mám na debatě v Brně vysvětlit, že při zohlednění výdělků stojí metr čtvereční v moravské metropoli dvakrát víc než v New Yorku???
Jak mám vysvětlit, že máme stále třetinové mzdy ve srovnání s Německem, když nám „ekonomové“ říkají, že jsme jako jejich další spolková země (a někteří politici se i podle toho chovají)? Naprosto nevysvětlitelné je pak to, že i přes tento platový rozdíl se občanům ČR vyplatí tam zajet nakoupit, protože zboží je tam levnější a zároveň kvalitnější…
Jinak občané často poukazují také na dvojí metr médií i politiků – zejména v zahraniční politice.
Poslanci schválili takzvanou válečnou daň. Jak její podobu hodnotit? Například exministryně Schillerová použila slovo paskvil… Nezaplatí ji nakonec stejně občané, jak právě také exministryně varuje?
V první řadě odmítám označení „válečná daň“. Je to daň z extrémních zisků, o které se ty firmy nijak zásadně nezasloužily. Jak jistě víte, prosazovala jsem zdanění farmaceutických korporací během pandemie, které vydělávaly neuvěřitelné peníze na vakcínách proti covidu-19. Mimochodem, jak se tyto korporace „pakovaly“ na covidu, ukazují i aktuální data, kdy např. německé farmaceutické společnosti BioNTech klesl čistý zisk o více než 43 % kvůli snížené poptávce po vakcínách proti covidu-19.
Zároveň ale odmítám rétoriku paní exministryně Schillerové, u které by měli zpozornět všichni jejich levicoví voliči. Její slova totiž jen dokazují pravicové zaměření hnutí ANO 2011. Podobně se vyjadřovala i o digitální dani, na kterou KSČM v rámci svého působení ve Sněmovně tlačila. Není možné, aby giganti typu Google s astronomickými zisky platili procentuálně méně než zaměstnanci a malí živnostníci.
Například miliardář Daniel Křetínský v reakci na tuto daň oznámil, že část svého podnikání přesune do zahraničí. Jak toto vnímáte? A dá se předpokládat, že budou následovat další?
Tohle je neskutečná ukázka pohrdání lidmi, státem, všemi pravidly, ztráta jakékoli solidarity, o které nám pravičáci rádi vykládají, že je ozdobou právě miliardářů, kteří v roli mecenášů podporují to, co si oni sami vyberou…
Křetínský mimochodem od toho „zlého“ státu žádal ještě před několika týdny o několikamiliardový úvěr s naprosto exkluzivní úrokovou sazbou. Ale to pouze dokazuje mé přesvědčení o charakteru těchto miliardářů. Čerpat státní výhody, to ano; využívat levné české pracovní síly, to ano; těžit z rozsáhlé infrastruktury rovněž; ale „vracet“ něco státu? To ani omylem…
Za první republiky existoval tzv. nostrifikační zákon. Společnost, která zde chtěla působit, musela mít na území republiky sídlo, danit zde, a tak dále, aby se zamezilo odlivu prostředků do zahraničí. Jakkoli si toto období neidealizuji, tak by se ti, kteří se k němu tak často a rádi obrací, minimálně v tomto mohli inspirovat.
Na svém facebookovém profilu jste zmínila, že jste se zúčastnila panelové diskuse, kde jste mimo jiné hovořili o nutnosti regulace reklamy na půjčky. V čem spatřujete největší problém a jak to řešit?
Ano, byla jsem pozvána česko-německou obchodní komorou, abych pohovořila o současném stavu vyjednávání nové směrnice o spotřebitelském úvěru, kde jsem hlavní zpravodajkou EP. Tak myslím, že všichni asi tuší, o čem mluvím. Stačí si pustit libovolnou televizní stanici večer a dostane se vám průměrně pěti reklam na úvěr v reklamním bloku každých 20 minut. To, jak se v ČR znovu ohavným způsobem rozbujela reklama na půjčky, je nadále neúnosné. Zvláštně nebezpečné je to v období ekonomické a energetické krize, kdy mají lidé hluboko do kapsy a jsou tak náchylnější si úvěry brát. Mým cílem by samozřejmě bylo tento typ reklamy úplně zakázat. Nicméně to je bohužel při současném složení EP nemožné, proto musím respektovat přání svých kolegů z větších frakcí. Co je však možné, tak tuto reklamu alespoň limitovat po vzoru reklamy na alkohol nebo na tabák, jež považuji z principu za stejně sociálně škodlivé. Mým cílem je tak zakázat alespoň některé typy škodlivé reklamy, jako např. reklamu, jež zobrazuje úspěšné lidi (podnikatele, manažery apod.) a spotřebiteli se vsugerovává, že úspěch těchto lidí nějak souvisí s tím, že si vzali půjčku, nebo reklamy, které se zaměřují na období před dovolenou nebo Vánoci a nějakým způsobem tvrdí, že je super si půjčit na dárky nebo na dovolenou. Dále chceme po vzoru Francie a Belgie zavést, aby každá reklama na půjčku obsahovala jasné upozornění, že půjčování peněz stojí peníze, tedy upozornění v podobném duchu, jaký vidíme např. na krabičkách cigaret.
Ve svém pořadu Bez obalu jste nevynechala zmínku o návrhu Marka Bendy na snížení daní z loterií. Benda svůj návrh nakonec stáhl. Přesto, co na takový nápad, především v tuto dobu, říkáte?
Naprostá šílenost. Já upřímně nevím, co za hru hrají vládní politici s občany, ale madam Pekarová tady mluví cosi o svetrech a že stát pomáhat víc nemůže, aby pak Marek Benda přišel s návrhem, který by pomohl loterijním společnostem a státní kasu by to stálo několik stovek milionů? Jurečka, který na důchodce plive jedovaté sliny, že budou muset pracovat ještě déle a pracující se budou muset spokojit s několika stovkami navíc, pak navrhne růst platů komunálním politikům? Přiznám se, že se v tom nevyznám a velmi mne překvapuje, že to voličům pětikoalice nevadí…
V médiích se objevila informace, že elektřina v Česku zdražila nejvíc z EU. Někteří odborníci mluví o tom, že se jedná o smutnou vizitku české vlády, a to kvůli jejich váhavému přístupu situaci řešit… Co si o tom myslíte?
Je to důkaz toho, že vláda Petra Fialy situaci absolutně nezvládá. Nevím, jak se na ty výsledky dívají ve Strakově akademii. Dle (ne)reakcí soudím, že je jim to absolutně jedno.
V úterý se uzavřela možnost kandidovat v prezidentských volbách. Když se tedy podíváme na naše kandidáty, kdo má podle vás největší šanci uspět?
Ještě si počkám na to, kteří skutečně zůstanou, protože před posledními prezidenskými volbami více než polovinu uchazečů vyřadilo Ministerstvo vnitra pro nesplnění podmínek. Teprve na začátku prosince tak bude jasno, kdo vlastně bude skutečně kandidovat.
Podívejme se i do zahraničí. V USA se konají tento týden volby do Kongresu. Jak moc jejich výsledek podle vás ovlivní přístup Ameriky k situaci na Ukrajině?
Podle mě nijak. Všichni američtí prezidenti a nezanedbatelná část tamních politiků – jedno jestli demokratických nebo republikánských – je buď přímo, nebo nepřímo, podporována zbrojařskými společnostmi, které mají samozřejmě zájem na tom, aby se válčilo.
Když jsem u Ukrajiny, na vašem facebookovém profilu jste zmínila problémy, které souvisejí s dodáváním zbraní na Ukrajinu. O co konkrétně jde?
Europol, tedy organizace Evropské unie (!), zabývající se prevencí a potíráním organizovaného zločinu, již v červenci varoval před rizikem obchodování se zbraněmi dodávanými ukrajinské armádě a jejich pašováním na území EU. Zpráva Europolu přímo zmiňuje, že pro válečné konflikty je obvyklým jevem, když vojenský materiál končí ve „špatných rukou“, a to se podle posledních zpráv potvrzuje i v případě války na Ukrajině. Podle detektiva Christera Ahlgrena z finského Národního úřadu pro vyšetřování byly zbraně dodané na Ukrajinu z různých zemí následně nalezeny kromě Finska také u kriminálníků ve Švédsku, Dánsku a Nizozemí.
Zpráva Europolu zároveň zmiňuje, že v případě předešlých válečných konfliktů hrozilo největší riziko pašování zbraní po jejich skončení. Pokud tedy v tomto případě již disponují orgány národních států Evropské unie informacemi o tom, že ke kupčení dochází hned v několika zemích, dá se očekávat, že dalším a dalším zbrojením Ukrajiny bude v budoucnu jen víc a víc ohrožena vnitřní bezpečnost EU. Alarmující je také reakce Spojených států, které v návaznosti na tyto zprávy vyslaly poprvé od začátku konfliktu na území Ukrajiny zástupce své armády. Ti dostali za úkol dohlížet na to, aby dodávky zbraní skutečně končily tam, kde mají, a nikoliv na černém trhu. Cíl jistě popsaný vzletně, kdyby ovšem Spojené státy nevyužívaly jako obvykle každé příležitosti, jak instalovat svou armádu na cizí území k posílení vlivu v daných regionech…
I z tohoto důvodu považuji za důležité celou situaci nadále bedlivě sledovat a hlavně konečně zasednout k jednacímu stolu, namísto nekonečného a nákladného zbrojení, kterým si všichni platíme za snižování vlastní bezpečnosti v budoucnu.