Jsou drony hračkou, či zbraní?

Pro někoho jsou to hračky, pro někoho pracovní náčiní, pro jiné tichý zabiják a pro dalšího ohrožení soukromí. Řeč je o dronech (neboli bezpilotních letadlech). Jedná se o elektronická zařízení, která lze kontrolovat a ovládat ze země pomocí mobilů, počítačů, tabletů apod. „Pilot“ se tedy nenachází v letícím objektu, ale kontroluje vše pomocí kamer, které jsou na dronu připevněny. Vývoj dronů zažívá v posledních letech nevídaný rozmach, a pokud si budete chtít nějaký pořídit, můžete vybírat z nepřeberného množství velikostí, způsobů ovládání, hmotnosti, doby letu, odolnosti apod. Na jednom z největších internetových portálů na nákup elektroniky koupíte nejlevnější dron do 900 Kč a nejdražší za 161 tisíc. Koupit si můžete dokonce dron, který pouze vyhodíte do vzduchu, on zachytí signál z vašeho mobilního telefonu, lítá nad vámi a nahrává váš pohyb (oblíbené zejména u milovníků zimních či adrenalinových sportů). Pokud u dronu kamera není, dá se tam velmi lehce přidělat. Není proto překvapením, že existence takové technologie přidělává vrásky expertům letového provozu, organizacím na ochranu soukromí a odborníkům na bezpečnost. Členské země sice většinou mají svůj způsob nakládání s drony (Česká republika dokonce velmi dobrý a často kopírovaný), ovšem dron nezná hranic, a tak přišel na řadu Evropský parlament. Výbor pro dopravu a turismus schválil zprávu, jež vybízí Evropskou komisi, aby připravila návrh legislativy, která by brala v potaz legislativu členských států, avšak vytvořila evropský rámec, jenž by vyřešil problémy, které mají všechny evropské státy, např. jak dron identifikovat, určit kam dron nesmí (vojenská zařízení, elektrárny atd.), ochrana dat a soukromí apod. Na jednu stranu sice musíme vzít v úvahu, že je rozdíl mezi rekreačním uživatelem dronu a těmi, kteří je používají ke své práci (např. sledování požárů, průzkum jeskyň, kontrola stavu pole). Ovšem na druhou stranu je nutné si uvědomit, že u obou těchto skupin může docházet k nehodám, či ke zneužití technologie k narušení cizího soukromí. Vzhledem k tomu, že technologický pokrok jde dopředu mílovými kroky a bylo by velmi neefektivní čekat, až bude dokončené obvyklé legislativní kolečko, přiklonil se Evropský parlament k tomu, aby nad agendou dronů vzala záštitu Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA). Jako stínová zpravodajka za naši politickou skupinu jsem tento návrh a celou zprávu ráda podpořila. Téma dronů je na jednu stranu (zejména po technické stránce) velmi fascinující a je až neskutečné, co dokázala lidská fantazie ve spolupráci s technologickým postupem vytvořit a k čemu všemu dobrému se dá použít. Slouží i například k záchraně osob na moři a uvažuje se, že by drony byly použity i jako součást první pomoci. Ovšem, jako bohužel velmi často, ukázala moderní technologie i svou odvrácenou tvář, protože se dá proti lidem i použít. Teď už nemluvím o sledování, ale o tom, kterak např. americká armáda používá drony k leteckým náletům na cizím území. Pilot sice sedí na americké základně v Německu, ale bombarduje Pákistán, který zažil těchto náletů již 421 (mimochodem 370 těchto náletů nařídil nositel Nobelovy ceny míru Barack Obama). Téma dronů bude ještě nějakou dobu aktuální a jsem ráda, že se mu evropské instituce budou věnovat. Na jednu stranu je třeba zatleskat inženýrskému umu, ovšem je třeba se zamyslet nad možnými negativy a vypracovat jejich nápravu tak, aby bylo zaručeno bezpečí a soukromí občanů všech členských států.