V rámci honby za jednotným trhem EU zcela zapomněla na sociální stránku věci a dnes vidíme propastný rozdíl mezi životní úrovní mezi některými regiony, ale i mezi starými a novými členskými státy. Přesto zdá se sociální témata na půdě EU úředníkům a korporacím nevoní zdaleka tolik, jako debaty o evropské armádě a posílání z peněz EU
Byli jste ve středu doma nebo třeba někde venku s rodinou? Využili jste příjemného přerušení pracovního týdne státním svátkem a děláte to tak vždycky? Pak patříte mezi ty šťastnější. Zaměstnanci velkých prodejen se totiž musí neustále připravovat na to, že se pravici může třeba jednou podařit volno o svátcích zase zrušit. Pokouší se o to pořád
Památník slovanského Bratrství v Mnichu Na začátku dubna roku 1945 začala v oblasti kolem Kamenice nad Lipou působit patnáctičlenná partyzánská skupina. V noci z 5. na 6. května padlo ze strany partyzánů rozhodnutí odzbrojit německou posádku usídlenou v Mnichu. Odzbrojování probíhalo v klidu, avšak těsně po půlnoci přijela do Mnichu kolona německých vojáků z Kamenice
U malé obce Dětřichov nedaleko Moravské Třebové zřídili nacisté „porodnici“ pro ženy, které odvekli z okupovaných území Polska a Sovětského svazu, aby otročily pro Říši. Ve skutečnosti to byl koncentrák, kde tajně zabíjeli děti. Dnes už nic nepřipomíná hrůzy, které ve zdejším koncentračním táboře prožívaly stovky maminek. Místo je hustě zarostlé lesem, ve kterém stěží
Vážení přátelé, znovu se scházíme na místě, s nímž je spojeno tolik hořkosti, smutku, ale i vzdoru. Na místě, které navždy bude připomínat rozporuplnost evropské tradice. Na místě, kde se příslušníci národa, který dal lidstvu Goetha, Beethovena a Marxe, dopouštěli hrůzných zločinů proti lidskosti. Vzpomínka na utrpení vězňů Malé i Velké pevnosti, vytržených z poklidného předválečného