Černý den nebo naděje do budoucna?

Dnes byl po devíti měsíčním čekání premiérkou Velké Británie spuštěn článek 50 Lisabonské smlouvy, který znamená zahájení debat o vystoupení této země z Evropské unie. Přestože výsledek britského referenda akceptuji, s obavami hledím na budoucí vyjednávání o narovnání vztahů s Velkou Británií a návrhy na budoucí uspořádání vzájemných vztahů. Jsem přesvědčena, že vyjednávání musí být ze všech stran korektní a odmítám snahy o trestání Velké Británie za rozhodnutí jejího lidu. Všechny strany si musí uvědomit, že vzájemná spolupráce je v jejich nejlepším zájmu a rovněž v zájmu jejich občanů. Je stále řada velkých otazníků, na které je velmi těžké odpovědět. Jaká práva budou mít občané EU ve Velké Británii (studenti či pracovnici), budeme (jako jednotlivé členské země EU) platit více do rozpočtu EU, jak budou nastavena obchodní cla a řada dalších otázek významných pro českou pro-exportní ekonomiku. Vcházíme tak do dalšího období nestability, které do značné míry ochromí činnost evropských institucí. Během jednání o BREXITu si musí Evropská unie hlavně uvědomit, že pokud nechce čelit odlivu dalších států ze svých struktur, je nejvyšší čas na změnu. Do čela zájmů všech evropských institucí se musí dostat Evropa opravdu sloužící občanům. Evropská levice bude pokračovat ve snahách EU demokratizovat a prosazovat Evropu sociálnější, která bude sloužit zájmu všech a nikoliv jen těm vybraným, kteří si pomocí lobbistů kupují moc.