Až zase budou na přelomu roku neziskovky nebo média volit politika, který letos vypustil z pusy opravdu nehoráznou perlu, bude ministr financí Andrej Babiš nepochybně nejžhavějším kandidátem. Snahu Ministerstva práce a sociálních věcí, která by měla pomoci matkám samoživitelkám dlouho marně čekajících na alimenty, smetl ze stolu s tím, že by stát mohl rovnou platit i nezaplacené faktury podnikatelům. O co v návrhu ministerstva jde? Stát by matkám nebo otcům, kteří se starají o děti, přičemž druhý rodič jim na výživu nepřispívá, posílal zálohově alimenty na účet. Peníze by pak sám po neplatičích vymáhal. Nevím, jestli poznámka pana Babiše byla jen asociální hláškou jednoho z nejbohatších Čechů, který absolutně nemůže mít ponětí o reálném životě většiny lidí, možná to ale bylo jen plnění jeho volebního sloganu, že bude stát vést jako firmu. To bych pak snad i rozuměla, že do stejné roviny dává podnikatele, kteří se pro tento způsob obživy s vidinou lepšího výdělku dobrovolně pustili, a samoživitelky, jež se kvůli nezodpovědnosti expartnerů musí ohánět, aby dětem zajistily co možná nejhezčí dětství. Rozuměla bych tomu, ale rozhodně bych s ním nesouhlasila. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová přichází s návrhem zákona, který funguje už v devatenácti evropských zemích. Že jde o velmi vážný problém i u nás, není třeba vést polemiku. Například celková výše dluhů na alimentech v loňském roce – 13 miliard korun – mluví sama za sebe. Za tím obrovským číslem je spousta nezáviděníhodných příběhů žen ve velmi složité situaci. Do té se nedostaly vlastní vinou. To ovšem pana Babiše zjevně nijak nedojímá. Zřejmě proto, že právě neprobíhá volební kampaň.